Zakarpatí, Zakarpatská Ukrajina, Podkarpatská Rus - průvodce

Zakarpatí.cz - úvodní strana » Tuří Remety (Turjí Remeti, Turjanský Remety)  

Tuří Remety

Sedím v restauraci Zolotyj tur v Tuřích Remetech přede mnou čtvrt kilová porce žabích stehýnek a poslouchám povídání předsedkyně místního sdružení Matice slovenské paní Mariany. Příjemný začátek pohodového víkendu v zajímavé vesnici perečinského rajonu. Pobyt jsem si užil, přestože mě opět oklamala předpověď počasí a místo hřejivého zářijového sluníčka na mě padal chladný podzimní déšť. Tuří Remety nejsou moc vyhledávány turisty, přesto (nebo možná právě proto) se mi zde podařilo najít levné, ale přitom velmi kvalitní ubytování v hájence postavené za první Československé republiky (jak nezapomněl její majitel připomenout).

Zolotyj tur v  Tuřích Remetech

Kromě hor, které vesnici obklopují patří k místním zajímavostem především slovenská menšina a její katolický kostel, pamětní deska pošťáku Fedoru Feketymu, židovský hřbitov a zdejší kulinářská specialita žabí stehýnka.

erb Tuří Remety

Turja Remety leží v Turjanské dolině na soutoku říček Turja (Тур'я ) a Turica (Туриця ). Všechny názvy pocházejí od dávného krále místních lesů pratura (tur evropský – jde o jiné zvíře než zubr i než karpatský bůvol), který vyhynul v 17. století.

První písemná zmínka je z roku 1451. Tento letopočet se dostal také do erbu sela. Pověsti říkají že v dávných dobách zde v podzemních chodbách žili mniši (remeti). Další pověst říká, že v zdejších lesích strávil jako poustevník konec svého života uherský král Šalamoun I. (1053 - 1087) syn krále arpádovce Ondřeje I. a Anastasie Kyjevské (dcery kyjevského knížete Jaroslava Moudrého).

Rímskokatolický kostol postavený v r.1885

V Turjanských Remetách (slovenský název vesnice) žije početná slovenská menšina. Na restauraci Zolotyj tur v centru vesnice je vyvěšená slovenská vlajka. V místním katolickém kostele z roku 1885 jsou nápisy ve slovenštině. Slováci jsou spojováni i z místní specialitou žabími stehýnky a protože jsou jejích hlavními konzumenty, tak se jim tady říká „Žabaři“.

slovenský kostel

Turjanské Remety jsou jedinou vesnicí na Zakarpatí, kde se žabí stehýnka konzumují. Přestože je tato delikatesa dáváná do souvislosti s místními Slováky, tak počátky její obliby lze najít na začátku XIX. století, kdy zde Rakousko-Uhersko deportovalo v roce 1816 (po bitvě u Waterloo) důstojníky napoleonovy armády. Žáby se zde loví na jaře. Místní lidé tvrdí, že jejich maso je chutné pouze do první bouřky (do května). K dostání jsou místní stehýnka ovšem po celý rok, protože vesničané je zamrazují do zásoby. Pro kilogram stehýnek je nutné ulovit přibližně 80 kusů žab. Tuto místní specialitu můžete ochutnat například v restauraci Zolotyj tur , kde je dělají jednoduše v trojobalu. Žabí stehýnka můžete ve vesnici jíst také smažené ve vajíčku, na smetaně, marinované, připravené jako šašlik nebo sušené. Slyšel jsem, že se z nich dělá také polévka. Kilogram syrových stehýnek stojí okolo 100-200 hriven. Za 250g porci smažených stehýnek jsem v restauraci zaplatil 61 hriven. Turjanské žáby už je možné ochutnat také v některých restauracích v Užhorodu. Existuje plán na výstavbu žabí farmy.

žabí stehýnka

Na stěně nynějšího pravoslavného kostela Sv. Michala (1616, rekonstrukce 1990 ) byla v roce 1838 umístěná další místní rarita. Jde o na světě první pamětní desku na počest pošťáka. Oslavovaným pošťákem je Fedor Fekety, obyvatel Turja Remety, který zemřel v roce 1838, když v zimě prochladnul na jedné ze svých pravidelných denních pěších cest pro poštu do Užhorodu přes hory (50km tam a zpět), které vykonával více než 30 let. V roce 2004 byla postavena Fedoru postavena socha v centru okresního města Perečin. Perečinská socha je ale tak trochu neslušný plagiát, pokus o vydělání na popularitě této oslavy poctivě dělané obyčejné práce v podstatě obyčejného člověka.

pravoslavná cerkva

Na Turjanské pamětní desce je napsáno:

„Na památku přátelství, rozvahy, poctivosti a úslužnosti Fedora Fekety. Zemřel 1838."

Pamětní deska pošťáku Fedoru Fekety

Vedle pravoslavného kostela je dřevěná zelená zvonice. Na věži kostela jsou namalovány hodiny, které pořád ukazují čas 9 hodin.

U pravoslavného kostela je zajímavý hřbitov na kterém naleznete hroby významných místních lidí. Zajímavými jsou litinové náhrobky, které připomínají, že ve vesnici v 19. století bývala slévárna. Z místní slévárny pochází například socha Herakla (1842), kterou najdeme na nádvoří užhorodského hradu. Výrobky turjanské slévárny byly označovány nápisem Ungvar (Užhorod).

namalované hodiny zvonice z roku 1928
fr

Třetí místní kostel slouží katolíkům byzantského obřadu a byl postaven teprve nedávno.

Řeckokatolický kostel

Kousek od řeky Turja na okraji nynějšího fotbalového hřiště je pozůstatek židovského hřbitova.

Židovský hřbitov
židovský náhrobek

Okolo „nové“ školy jsou vysázeny zajímavé dřeviny. Mimo jiné zde roste hodně ukrajinského národního keře kaliny.

V dnešní psychiatrické léčebně byl za Československa státní hřebčín, v kterém bylo chováno plemeno vzácného huculského koně.

V dvoupodlažní budově poblíž slovenského kostela býval dříve pivovar, později mlýn, který pracoval do roku 2000. Můžete zde vedle sebe vidět mlýnské stroje z doby Rakousko-Uherska (1896), Československa a Sovětského svazu.

V roce 2002 ve výšce 13,5 kilometrů kousek od obce skončila světelná dráha výjimečného superbolidu „Turja Remety“. Pomalu letící bolid dosáhl jasnosti mnohonásobně převyšující jasnost Měsíce v úplňku a ozářil nejen oblohu, ale také okolní krajinu. Jev trval několik sekund. Bolid se pravděpodobně rozpadl na 3 kusy a na zem dopadlo podle odhadu vědců několik set kilogramů jeho hmoty. Po dopadu bylo slyšet na území Zakarpatí a v části Slovenska, silné dunění a v některých místech se otřásaly i zdi a okenní tabule.

Přes Turi Remety jezdí některé autobusy na lince Užhorod – Svaljava.

Turjanská dolina

Okolí Turji Remety je stvořené k procházkám po lesích, sbírání hub a lesních plodů, ale i k delším tůrám. Můžeme se vydat na např. na Poloninu Runa či Lutanskou Holici. Z vesnice lze podnikat cyklovýlety, třeba do lázeňského střediska Lumčory.

No a tady je hájenka, kterou jsem měl pronajatou:

Hájenka

Koordináty: 48°42'51" N, 22°35'38" E ; Perečinský rajón, Nadmořská výška: 204 m; Počet obyvatel: 3.340

 

PSČ: 89221 ; telefonní předvolba: +380 3145 ; ukr: Тур'ї Ремети / Tur'i Remety, další varianty názvu: Tuří Remety, Turjí Remeti, Turaremete, Turja Remete, Turjí Remety, Remetoturi, Tur'yanremety [Rusky], Turjaremete [Maďarsky], Turjanský Remety [Slovensky], Remit [Jidiš],, Turja Remeta [Polsky]

Komentáře

Prosím o připomínky k uveřejněnému textu. Pokud jste objevili chybu, nepřesnost nebo můžete podat doplňující informace, přidat vlastní zkušenost nebo zajímavý zážitek pak využijte následující formulář. Máte-li k tématu nějakou pěknou fotografii a souhlasíte-li s její zveřejněním zde na Zakarpatí.cz pak mi jí prosím zašlete na e-mail uvedený v patičce webu. Pro připomínky k provozu webu nebo dotazy přímo nesouvisející s touto konkrétní stránkou je určena samostatná diskuze.

modelka.cardiff 04.07.2012 14:04:29
Remety si nic moc na zipov nemate ani jeden clovek to su tam cistejsi ludia nez tam heheehhe nemate nanas okkk

Lezna Dobromil (e-mail) 27.03.2012 15:08:47
Zdravím, chtěl bch se zde zeptat na mou rodinu, která snad ještě žije v Turích Remetech. Můj děda zde byl na vojně a později se zde přiženil do rodiny Samko vých. Má babička se jmenovala Pavlína Samko a děda Kajetán Strnad. Později a to ještě před válkou odjeli s rodinou do čech. Proto se chci zeptat zda-li ještě někdo z rodiny Samko v Turích Remetech žije. Pokuď ano ať píší na mou email adresu. Rád se přijedu podívat. Lezna Dobromil.

Lezna Dobromil (e-mail) 27.03.2012 15:08:16
Zdravím, chtěl bch se zde zeptat na mou rodinu, která snad ještě žije v Turích Remetech. Můj děda zde byl na vojně a později se zde přiženil do rodiny Samko vých. Má babička se jmenovala Pavlína Samko a děda Kajetán Strnad. Později a to ještě před válkou odjeli s rodinou do čech. Proto se chci zeptat zda-li ještě někdo z rodiny Samko v Turích Remetech žije. Pokuď ano ať píší na mou email adresu. Rád se přijedu podívat. Lezna Dobromil.

marija kudrnová (e-mail) 11.11.2011 00:45:24
Pozdrvuji všecki moje krajaný a sem rada že se mužu podivat na moju vesnicu/selo/tadi v čechech, sem rada ze to negdo udelal.DĚKUJEME VAM.

Magda (e-mail) 04.02.2011 06:19:16
Zdravím, náhodou mi kluk našel Vaše stránky, fandím a určitě pošlu na Váš projekt 200 kč. Jen chci napsat , můj otec se v roce 1924 narodil v Turja Remety , já sama tam byla na návštěvě s mým otcem na dědovo pozvání , bylo to nějak před rokem 1970 , nevíte jak bych mohla najít příbuzné ? Kostely moc nepoznávám , chodili jsme kolem římskokatolického . Před ním stojí pomník hrdinům 2 světové války . Můj strýc otcův bratr je tam napsaný . Jinak když jste se narodil v 1 ČSR , neznáte ho náhodou ? Je to rodina Bunyaků , otec se jmenoval Andrij , měl bratra Karla a sestru ,ale ta bohužel umřela když jí bylo 10 let . Určitě bych se tam ráda jela ještě někdy podívat na otcův rodný dům ( jestli ještě stojí )¨ Ráda byc hse ještě zastavila na hřbitově , no ani nevím jak to tam vypadá . V domě měli v prodejnu, kterou jim komunisti vzali . Děda byl zavřený za to že měl majetek . Třeba tam bydlí někdo z rodiny , bohužel po smrti dědy otec s nimi přerušil všechny styky . Jestli odpovíte budu ráda a prosím dejte více fotek z Turja Remt , pozdravuji Vás a přeji hezké dny . Magda

Miroslav Rychlik (e-mail) 28.01.2011 03:46:15
Uvádím svou meilovou adresu

miroslavrychlik (e-mail) 28.01.2011 03:03:27
Zdravím a díky za informace a snímky z Turja Remet. Žabí stehýnka jsou specialita.TR je můj rodný kraj. Narodil jsem se v 1.ČSR ve vedlejší vesnici Velká Turica a byl jsem pokřtěn právě v řím.-kat. kostele v Turja Remetách. V devadesátých letech jsem tam byl a snad letos se tam podívám znovu. Ve své knížce Pod Poloninami ...jak plynul čas, která právě vyšla, uvádím řadu zážitků a postřehů z této oblasti i z celé Zakarpatské Ukrajiny.

Přidat komentář

Jméno:
E-mail:
Komentář:
Kód:
Zakarpati.cz - kontakt: kontakt: P E T R  2 1 1 @ H O T M A I L . C O M