Mižhirský rajón (okres)

Alternativní názvy: Міжгірський район (uk), Mižhirský rajón, Mižhirskyj rajón, Mezihorský okres, Mižhirščina, Okres Mižhirja, Okres Mezihoří, Mežgorský, Mežgorskýj, Mežhorskyj rajón, Межгорский район (ru).

Miřžhirský okres (rajón) je podobně jako okresy Velikoberezňanský a Volovecký horským severním okresem a sdílí s nimi několik společných rysů.

Plocha okresu je 1200 km2, žije zde cca 50 tisíc obyvatel. Znatelnou převahu mají Ukrajinci / Rusíni.

Do roku 1953 se celek jmenoval Volivský okruh, pak se jeho centrum Volové přejmenovalo na Mižhirja (podobnost s nedalekým Volovcem) a s touto změnou došlo i k změně názvu okresu.

Mižhirščina je bohatá na minerální prameny, je jich zde 53 s vodou uhličito-chloro-kalciového typu.

Mižhirština je jedním z nejvíc ekologicky čistých území na Ukrajině.

Je zde až neuvěřitelně mnoho zachovalých a stále užívaných staveb lidové dřevěné architektůry. Dřevěných kostelíků je zde více než v Rachovském, Chustském a Tjáčevském okrese dohromady. Dřevěné kostelíky stojí v 34 zdejších vesnicích (je jich tu 43 + město Mižhirja). Některé vesnice jako Siněvirská Poljana a Svoboda připomínají živé skanzeny.

Mižhirský okres je cílem mnoha lyžařů. Známé je zejména lyžařské středisko pod poloninou Boržava (vesnice Pilipec a Podobovec). Tady se můžete nechat skropit vodou z jednoho z nejvyšších zakarpatských vodopádu - Šipot.

Atrakcí okresu je poloninský hřbet - poloniny Boržava, Krásná a další, Siněvirský národní park a pro mnoho Čechů a Moravanů naše téměř Mekka - vesnice Koločava.

V okrese je možné dohledat zbytky Linie Arpád, vybudované Maďary za II. světové války.

Významnými řekami jsou Rika a Terebla.

V zdejších lesích a na poloninách roste mnoho pokladů v podobě lesních plodů a hub. Sběr borůvek, brusinek, bylinek a hřibů je zde povýšen málem na průmyslové odvětví (v dobrém slova smyslu). V jednom zdroji jsem se dočetl o 120 tunách praváku a 40 tunách borůvek a brusinek sesbíraných ročně.